Tisková zpráva k výsledkům výzkumu postavení osob 50+ na trhu práce v ČR

Výsledky výzkumu k postavení osob 50+ na trhu práce v ČR
Tisková zpráva
Praha, 3. 2. 2014

Stárnutí populace je jevem, se kterým se potýká nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie. Střední varianta výhledové projekce demografického vývoje dle Českého statistického úřadu ukazuje, že zatímco v roce 2007 tvořily osoby starší 65 let necelých 15 % obyvatel ČR, v roce 2050 to bude již kolem 31 %. S tímtojevem často také souvisí tzv. „demografická panika“, tedy strach ze stárnutí populace a dalšího demografického vývoje. „My se však domníváme, že není nutné se tohoto jevu obávat – naopak lze využít současných projekcí k tomu, abychom se na další desetiletí mohli připravit. I přesto se však často setkáváme s tím, že ačkoli starších osob v populaci přibývá, diskriminačního jednání neubývá,“ komentuje Linda Sokačová, ředitelka organizace Alternativa 50+.  Protože téma demografického stárnutí a postavení lidí starších padesáti let nabývá na důležitosti, rozhodla se Alternativa 50+ realizovat výzkum k tomuto tématu.

Podle hlavních zjištění výzkumu se ukazuje, že stárnutí obyvatelstva evropských zemí zůstává výzvou pro sociální systémy i systémy zdravotní péče. V jednotlivých zemích se velmi liší zapojení generace 50-64 let do pracovního procesu. Vystavení špatným pracovním podmínkám snižuje motivaci i ochotu zaměstnanců dále pracovat. V ČR se generace 50-64 let snaží udržet na trhu práce do důchodového věku. Při ztrátě zaměstnání ve věkové kategorii 50+ je daleko obtížnější nalézt nové zaměstnání, což dokazuje i to, že polovina respondentů/-tek výzkumu ve věku 50-64 let byla dlouhodobě nezaměstnaná (déle než 1 rok). Dle statistiky MPSV za rok 2012 tvoří počet uchazečů o zaměstnání nad 50 let věku celkem 26,5 %. V kategorii 55+ pak za rok 2012 bylo 22,7 % osob dlouhodobě nezaměstnaných. Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost jsou pak často důvodem k dřívějšímu odchodu do důchodu, který volí zejména ti, kteří už by jen velmi obtížně získali práci, a ti, kteří vykonávají spíše namáhavou manuální práci. Zároveň se jako jednou z mála efektivních možností, jak se v předdůchodovém věku zabezpečit při ztrátě zaměstnání, ukazuje pobírání invalidního důchodu. „Obecně však platí, že předčasné důchody jsou nevýhodné jak kvůli následnému krácení starobního důchodu, tak kvůli omezené možnosti přivýdělku, a neřeší situaci lidí obtížně uplatnitelných na trhu práce v předdůchodovém věku,“ dodává Nikola Šimandlová, projektová manažerka v organizaci Alternativa 50+. Například zatímco ve věku 55-59 let pracují ještě 2/3 mužů, ve věkové kategorii 60-64 let jich pracuje pouze necelá 1/4. Žen ve věku 55-59 let je již celá polovina v důchodu. Pro odchod do předčasného důchodu uvedlo 40 % respondentů/-tek v kategorii 50-64 let jako nejčastější důvod výpověď ze zaměstnání. Dalšími uváděnými důvody jsou předčasný důchod s mimořádným odstupným (29 %) a špatný zdravotní stav (17 %).

Velké rozdíly v životním stylu a perspektivě jsou také mezi jednotlivými regiony (např. Praha a střední Čechy versus malé obce a příhraniční oblasti). Pracovní nabídky a příležitosti na trhu práce se mezi regiony výrazně liší. Pokud srovnáme Prahu a Moravskoslezský kraj, pak v Praze je více vysokoškolsky vzdělaných lidí (24 % oproti 10 % v Moravskoslezském kraji), zároveň Pražané zastávají výrazně více administrativních pozic a pozic ve službách, oproti vyššímu procentu manuálně pracujících v Moravskoslezském kraji. Pracující z hlavního města uvádějí, že se jim dostává větší podpory a uznání a jsou více spokojeni s finanční odměnou za vynaložené úsilí, zatímco v Moravskoslezském kraji lidé uvádějí, že se jim dostává méně uznání a podpory, finanční ocenění za jejich práci se jim zdá nepřiměřenější, své pracovní místo mají méně jisté a bojí se, že tuto práci nebudou moci vykonávat ze zdravotních důvodů až do důchodu. Data potvrzují tendenci, která se ukazuje v mezinárodních výzkumech (SHARE, PIAAC), že lidé, kteří těžko hledají uplatnění ve společnosti a na pracovním trhu, jsou zároveň nemocnější a dožívají se nižšího věku.  Z genderového hlediska pak muži obecně dosahují vyšších pozic a jsou déle ekonomicky aktivní, zatímco ženy se cítí být na trhu práce více znevýhodněné.

Z hlediska diskriminace na pracovním trhu je nejvíce negativně vnímán věk „po padesátce“, což spíše vnímají ženy. Z výzkumu vyplývá, že 30 % respondentů se setkalo s projevem znevýhodnění v oblasti pracovního trhu, 24 % bylo znevýhodněno přímo v práci.

Jako jedno z možných řešení se uvádí například možnost pracovat na zkrácený pracovní úvazek – tato možnost však dle výzkumu není pro skupinu 50-64 let příliš vhodným řešením. Jednak jsou zkrácené úvazky v současném nastavení poměrně nedostupné a jednak je jejich finanční ohodnocení nižší než práce na plný úvazek, přičemž objem práce často zůstává u zkrácených úvazků stejný jako u plných úvazků.

Výzkum byl zpracován společností SC&C spol. s r. o. na vzorku 3066 osob 50-64 let ze 4. vlny dat dostupných v rámci SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe) za rok 2011 a na vzorku 605 osob ve věku 50-64 let s nadvýběrem osob 50-59 let formou CATI (telefonického dotazování), a to na základě regionu, věku, pohlaví, pracovního statusu (zaměstnaní včetně pracujících důchodců, nezaměstnaní, důchodci včetně předčasných důchodců). Sběr dat formou CATI probíhal ve dnech 21. – 27. listopadu 2013.

Kontaktní osoby:

Linda Sokačová, ředitelka organizace Alternativa 50+, +420 777 615 889, LSokacova@seznam.cz

Nikola Šimandlová, projektová manažerka v organizaci Alternativa 50+, +420 606 601 910,
nikola.simandlova@alternativaplus.cz
www.alternativaplus.cz

Alternativa 50+, o.p.s. byla založena v roce 2008 expertkami na rovné příležitosti žen a mužů a různých věkových skupin, rozvoj lidských zdrojů, veřejnou správu a implementaci programů slaďování u zaměstnavatelů. Organizace si klade za cíl rozvíjet rovné příležitosti v české a evropské společnosti, a to především v oblasti postavení žen a mužů a různých věkových skupin. Organizace Alternativa 50+ vychází z přesvědčení, že diverzita na úrovni zaměstnavatelů, organizací i společnosti je nejvhodnějším nástrojem pro zapojení různorodých skupin obyvatel, využití jejich talentu a také nástrojem proti diskriminaci. Dalším záměrem organizace je poskytovat přímou poradenskou a další navazující pomoc obětem diskriminace na základě pohlaví a věku a mnohonásobné diskriminace.