Statistický pohled na demografické stárnutí

Obyvatelstvo evropských zemí stárne, a není tomu jinak i v České republice. Zvyšuje se jak průměrný věk obyvatel žijících v ČR, tak i jejich naděje dožít se vyššího věku. Podíl seniorů (v tomto textu považujeme za seniory osoby ve věku 65 let a více) v populaci ČR roste také díky nízkému počtu narozených dětí. Stárnout by měla česká populace i v následujících desetiletích.

Počátky demografického stárnutí obyvatelstva České republiky lze najít v 80. letech 20. století. Již tehdy u většiny relevantních demografických ukazatelů započal trend vývoje, který ve svém směru vypovídá o probíhajícím stárnutí. Začal růst podíl seniorů v populaci a stejně tak vzrůstal i průměrný věk obyvatel a střední délka života (u mužů až od 90. let 20. století). K tomuto tzv. stárnutí populace „seshora“ věkové pyramidy (díky zlepšování úmrtnosti a větší délce života) se navíc v druhé polovině 80. let přidalo i tzv. stárnutí populace „zezdola“, způsobené nízkou plodností a klesajícím počtem dětí.

demo1

V prvním desetiletí tohoto století se růst podílu seniorů v populaci zrychlil. Zatímco od poloviny osmdesátých let do konce 20. století vzrostl podíl obyvatel ve věku 65 let a více z 12 % na 14 %, během prvních 13 let 21. století se jejich podíl zvýšil ze 14 % až nad 17 %. Poslední údaj k 31. 12. 2013 uvádí, že věk 65 let přesáhlo 17,4 % obyvatel ČR. V absolutním počtu: v ČR aktuálně žije téměř 1 milion 826 tisíc seniorů. Mezi nimi převládají ženy: 1 milion 74 tisíce z nich je žen, zatímco mužů je 752 tisíc. Podíl seniorů v populaci se tak na straně mužů blíží k 15 %, avšak u žen je již 20 %.

Ve věkové struktuře seniorů se projevuje různorodá četnost jednotlivých generací narozených v průběhu 20. století. V nedávných letech překračovali hranici 65 let věku lidé narození na konci 2. světové války a těsně po jejím skončení a tyto generace byly ve srovnání s generacemi narozenými v 30. letech 20. století mnohem početnější. Nedávné přírůstky v počtu seniorů tak z velké části připadají právě na mladší seniorskou věkovou skupinu 65–74letých osob. Jejich podíl na celkovém počtu seniorů se od roku 2007 zvýšil z 55 na 61 %, jen v průběhu roku 2013 jich v absolutním počtu přibylo 51 tisíc. Významný byl i přírůstek obyvatel ve věku 85 let a více, kam se již přesunuly početně silnější generace narozené po 1. světové válce. Obyvatel tohoto věku tak žije v ČR již 175 tisíc. Počet obyvatel ve věku sto let a více se od roku 2007 pohybuje v rozmezí 500–900 osob.

demo2

Vyššího věku se dožívá stále větší část osob z jednotlivých generací. Porovnáme-li počet osob narozených v roce 1918 a počet osob této generace na konci roku 1983, tedy ve věku 65 let, došlo k úbytku jejich počtu na 40 % počátečního stavu. Při srovnání obdobných čísel za generaci 1925 byl evidován úbytek na 46 %, v generaci roku 1935 na 53 % a v generaci roku 1945 jen na 60 %.

Průměrný věk, kterého má naději se dožít osoba při zachování úmrtnostních podmínek daného roku (období), udává tzv. střední délka života neboli naděje dožití při narození. V průběhu let 1991–2000 se naděje dožití při narození u mužů v průměru zvyšovala o 0,4 let a u žen o 0,3 let ročně, v letech 2001–2010 bylo tempo růstu již pomalejší (muži o 0,3 roku, ženy o 0,2 roku). Mezi roky 2003 a 2013, tedy za posledních 10 let, vzrostla střední délka života mužů o 3,2 roku a žen o 2,6 roku. Děti narozené roku 2013 tak mají naději se dožít 75,2 let, resp. 81,1 let. Osoby, které byly v roce 2013 ve věku 65 let, pak mají naději žít ještě dalších 15,7 (muži), resp. 19,1 let (ženy). V průměru by se tak tito muži mohli dožít až 80,7 let a ženy 84,1 let.

demo3

Ukazatelem stárnutí populace může být i průměrný věk žijících obyvatel, který při výpočtu bere v úvahu početnost všech jednotlivých generací žijících obyvatel. Na počátku 80. let 20. století byla průměrným obyvatelem ČR osoba ve věku 35,5 roku. V roce 2005 šlo již o osobu ve věku 40 let a na konci roku 2013 bylo průměrnému obyvateli ČR 41,5 roku. Muži přitom bývají v průměru zhruba o 1,5 roku mladší, ženy naopak téměř o 1,5 roku starší.

Trend rostoucího počtu seniorů i jejich podílu v populaci by měl dle projekce ČSÚ pokračovat i po celou první polovinu tohoto století. Zhruba za dvacet let se do seniorského věku budou přesouvat početně nejsilnější generace osob narozených v 70. letech 20. století, zatímco v produktivním věku budou naopak generace početně slabé. Počet seniorů by se tak v polovině století mohl blížit až k 3 milionům, průměrný věk obyvatel pak ke 49 letům.

Je zřejmé, že změny ve věkové struktuře populace ČR se odrazí také v mnoha oblastech veřejného i sociálního života, pravděpodobně i ve struktuře ekonomiky. Zcela jistě bude nutno na tyto změny reagovat, minimálně co se týče zajištění patřičných lékařských a sociálních služeb. Prodloužení průměrné délky života navíc bohužel nemusí znamenat také stejné prodloužení života prožitého ve zdraví. Výsledky šetření prováděných ÚZIS však potvrzují, že se délka života ve zdraví ve věku 65 let v letech 2005–2011 zvýšila, a tento pozitivní trend bude, doufejme, pokračovat i nadále.

Mgr. Michaela Němečková, Český statistický úřad