Situace a postavení starších lidí v Rakousku

Rakousko, stejně jako ostatní evropské země, prodělalo a prodělává různé změny na trhu práce. Od 90. let 20. st. je to zejména výrazný posun od průmyslové země směrem k sektoru služeb. Některá odvětví dokonce zanikla, což se také odrazilo na nových formách práce, rekvalifikacích a hledání nového uplatnění pracovníků, kteří v průmyslu (či zemědělství) pracovali mnohdy celý život.

Rakousko trápí zejména problém předčasných odchodů do důchodu. Věk odchodu do důchodu je oficiálně stanoven na 60 let pro ženy (od 55 let mohou odejít do předčasného důchodu) a na 65 let pro muže (předčasný důchod je možný od 60 let). Reálný průměrný věk odchodu do důchodu je ale u žen 57 let a u mužů 59 let – ženy tak do důchodu odcházejí o 3 roky dříve, a muži dokonce o šest let dříve. To se také projevuje na míře zaměstnanosti: u věkové skupiny osob 55–64 let byla za rok 2012 míra zaměstnanosti 43,1 % (muži 52,5 %, ženy pouze 34,1 %). Dlouhodobě nízko je míra nezaměstnanosti, která je podle OECD na úrovni 4,3 % u celkové populace a 3 % u osob 55–64 let. Problém brzkého odchodu do důchodu je znám zejména u žen: zatímco míra zaměstnanosti žen ve věkové skupině 50–54 let je na úrovni 78 %, u věkové skupiny 55–59 let je to již 52,3 % a ve skupině 60–64 let pouze 14,2 %. S předčasnými odchody do důchodu u žen souvisí i ohrožení chudobou v penzijním věku – ženy tak kvůli nižším platům a dále kvůli krácení starobní penze z důvodu dřívějšího opuštění trhu práce mohou snáze spadnout na úroveň chudoby i pod ni. Na jedné straně tak pozorujeme silný trend odchodů do předčasného důchodu, na druhé straně by se měl věk odchodu do penze u žen srovnat s muži na úroveň 65 let, a to do roku 2034.

Jedním z důvodů odchodu do předčasného důchodu jsou také zdravotní potíže. Pro danou osobu, ale i pro celý sociální systém, je však výhodnější udržet pracovníka v zaměstnání. Z tohoto důvodu vznikl program nazvaný „Fit 2 Work“. Tento program, který běží na celonárodní úrovni, je zejména určen pro starší lidi, kteří mají zdravotní problémy. V rámci tohoto programu dochází k podpoře zaměstnavatelů a přijímání ergonomických pomůcek v práci. Cílem je udržení pracovníka ve stávajícím zaměstnání.

Podpora nezaměstnaným osobám je hojná, existují zde projekty zaměřené nejen na osoby 50+, ale již na osoby 45+, zejména pak na ženy a migranty. Například z 1,7 milionu obyvatel Vídně je 22 % migrantů a 49 % lidí má nějaké migrační pozadí (Migrationshintergrund). Těmto a dalším nezaměstnaným osobám se snaží pomáhat tzv. WAFF (Wiener ArbeitnehmerInnen Förderungsfonds), tedy Vídeňský fond na podporu zaměstnávání, zejména pak žen. WAFF tak doplňuje tamní úřady práce (Arbeitsmarktservice neboli AMS). Jedná se o doplňkovou službu nad rámec toho, co nezaměstnaným poskytuje stát. WAFF je veřejný fond s rozpočtem zhruba 50 milionů € ročně a s asi 200 zaměstnanci. Nabízí podporu při hledání zaměstnání, a to až na tři roky – propracovaný systém rekvalifikací nabízí zájemcům/-kyním nové pracovní uplatnění a další vzdělávání. V praxi to často funguje tak, že firma si u WAFF zažádá o pracovníka, WAFF daného člověka vybere a připraví mu vzdělávání tak, aby se v dané firmě uplatnil. Firma člověku zároveň jistí místo a částečně se i spolupodílí na platbách spojených s jeho vzděláním.

Programem, který se více zaměřuje na genderovou oblast a snaží se podporovat ženy v řemeslných a technických oborech, je program FIT neboli „Frauen in Handwerk und Technik“, který je zaměřen na nezaměstnané ženy, chystající se pracovat v technických oborech.

Nejen zdravotní důvody, ale i péče o osobu blízkou jsou dalšími důvody, proč starší pracovníci předčasně opouštějí trh práce. V 90. letech reforma umožnila postupné odcházení do důchodu, tzv. Altersteilzeit. Původní význam byl ten, že starší pracovníci pobírali částečný starobní důchod a zároveň pracovali na částečný pracovní úvazek. Po revizi tohoto nástroje v současné době toto opatření funguje tak, že starší pracovník/-ce (ženy ve věku 53 let, muži 58 let) si může zkrátit úvazek o 40–60 %, takže stráví v práci zhruba o polovinu méně času, zároveň mu/jí ale úřad práce kompenzuje zbytek mzdy a sociální a zdravotní pojištění, což je pro tyto zaměstnance výhodné zejména pro dobu, až budou odcházet do starobního důchodu. O toto opatření si může zažádat kdokoli, musí mu to ale povolit zaměstnavatel.

V Rakousku se starší uchazeči také potýkají s věkovou diskriminací, zejména v oblasti pracovního trhu. I zde platí antidiskriminační zákon. Je zde zavedeno opatření, které má věkovou diskriminaci v oblasti pracovněprávních vztahů eliminovat: pokud si uchazeči o zaměstnání stěžují na diskriminaci při přijímacím procesu, kdy je jejich životopis vyřazen z důvodu věku či jsou na základě svého věku diskriminováni ještě před samotným náborem, a povede se jim tuto diskriminaci prokázat, je zaměstnavatel povinen uhradit těmto uchazečům pokutu 500 EUR. Pokud dojde k diskriminaci přímo v rámci přijímacích pohovorů, může být pokuta udělená zaměstnavateli ve výši dvou platů.

Stejně tak jako v ČR existují i na trhu práce v Rakousku regionální rozdíly, kdy v některých regionech je vyšší míra nezaměstnanosti, jiná struktura trhu práce, problémy s infrastrukturou apod.

Nikola Šimandlová