Právní postavení osob pečujících

Péči o jinou závislou osobu lze rozdělit na krátkodobou a dlouhodobou. Při krátkodobé péči nemůže zaměstnanec dočasně (dny až několik týdnů) vykonávat zaměstnání. Vzniká mu zpravidla nárok na ošetřovné, popř. nemocenské.

Pro dlouhodobou péči je typické, že trvá i desítky let. Za pečující osobu je považována osoba, která pečuje podle zákona o sociálních službách

a) o fyzickou osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost)

b) o fyzickou osobu mladší 10 let, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).

Je-li osoba uznána za osobu závislou, vzniká jí nárok na příspěvek na péči.

Osobám pečujícím právní předpisy stanoví určitá „zvýhodnění“. Vyrovnávají tak jejich nelehkou životní situaci. Jedná se především o sociální zabezpečení pečujících po dobu péče nebo o opatření, která mají usnadnit kombinaci výdělečné činnosti s péčí o osobu závislou. 

Příspěvek na péči

Nárok na příspěvek má osoba starší jednoho roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti. Tyto stupně závislosti se hodnotí podle počtu základních životních potřeb, které tato osoba není schopna bez cizí pomoci zvládat.

Při posuzování stupně závislosti osoby se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (péče o domácnost se neposuzuje u osob do 18 let). Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb.

Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Výše příspěvku na péči

Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

  • 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
  • 6 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
  • 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
  • 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

  • 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
  • 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
  • 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
  • 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Zvýšení příspěvku na péči

Příspěvek na péči může být zvýšen o částku 2 000 Kč měsíčně, a to v případě splnění podmínek jednoho ze dvou následujících důvodů:

1) z důvodu nízkého příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných

2) z důvodu podpory zdravotně postižených dětí předškolního věku ve věku 4–7 let.

Nárok na kratší pracovní dobu a jinou vhodnou úpravu pracovní doby

Požádá-li pečující osoba-zaměstnanec o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

Osoba pečující a důchodové pojištění

Podmínkou nároku na starobní důchod je dosažení důchodového věku, který je odstupňován podle roku narození pojištěnce. Další podmínkou je získání pojištění v rozsahu nejméně 35 let. Dobou pojištění se rozumí především doba zaměstnání, ze kterého se odvádí pojistné na důchodové pojištění, popř. výkonu SVČ a dále také náhradní doby pojištění.

Náhradní doba pojištění znamená i mj. doba péče o jinou závislou osobu. Tato doba se započítává do potřebné délky pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. To znamená, že doba péče o jinou závislou osobu se započítává do odpracovaných let. Jedná se především o:

1)       dobu osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost),

2)       dobu osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Hodnotí se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti.

Doba této péče se prokazuje rozhodnutím okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení o délce a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče. O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení na základě podaného návrhu.

Pečující osoba a zdravotní pojištění

Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění za osoby pečující. Podmínkou je prokázání této skutečnosti zdravotní pojišťovně. V případě, že osoba pečující je zaměstnána, hradí za ni pojistné na zdravotní pojištění stát i zaměstnavatel. Na osobu pečující se nevztahuje povinnost odvádět ze zaměstnání minimální měsíční pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1148 Kč.