Konec skryté chudoby!

 

Chudoba. Často o ní nevíme. Nevidíme ji, i když jí trpí lidé v našem nejbližším okolí. Míra chudoby v ČR vypadá na statistikách v porovnání s ostatními státy EU více než pozitivně. Ale lidé nejsou jen čísla ve statistikách. V České republice přetrvávají různé formy chudoby, která se týká významných skupin společnosti, zejména žen. Seniorky, samoživitelky, lidé, kteří pečují o své blízké pociťují často znevýhodnění v osobním životě i v práci, mají nízké platy nebo penze. Ke zlepšení jejich situace přitom může přispět i to, že si jí konečně všimneme a začneme podnikat aktivní kroky k nápravě.

 

Seniorky:  Chudoba jako důsledek péče a celoživotních genderových nerovností

 

1

9 z 10 seniorů pod hranicí chudoby jsou ženy.  Česká republika je evropskou zemí s nejvyšším podílem žen mezi seniory, kteří žijí v chudobě.  U nově přiznaných důchodů je poměrný rozdíl mezi důchody mužů a žen v České republice 19 % a lze předpokládat, že se tyto rozdíly budou v blízké době prohlubovat. V roce 2014 celkem 17 177 žen pobíralo starobní důchod nižší než 5000 Kč měsíčně; u mužů to bylo 7 366 důchodců (ČSSZ, 2014).

4

 

Nerovnost ve výši důchodů u žen a mužů není způsobena pouze rozdílem ve výši příjmů na stejné pozici, která je v České republice okolo 22 % (průměr EU 16,4 %). Jsou to právě ženy, které se nejčastěji ujímají péče o potomky či o osoby blízké.  Znevýhodnění žen na pracovním trhu z důvodu poskytování péče se projevuje nižšími příjmy v zaměstnání a posléze i v důchodu.

Problémy:

  • Rozdíl ve výši důchodů mužů a žen
  • Nízké důchodové příjmy osob, které se v produktivním věku věnovaly péči
  • Ohrožení nároku na starobní důchod v případě dlouhodobé péče a nesplnění minimální doby pojištění (Podle modelu MPSV (2012) lze předpokládat, že v roce 2050 nesplní podmínku pojištění ve věku 66 let 10 % osob; ( v roce 2012 3 %)

Řešení:

  • Zlepšení podmínek pro čerpání předčasného důchodu
  • Změna schématu výpočtu výše důchodu
  • Snížení rozdílů v platech mužů a žen
  • Odstranění dopadů na ekonomickou situaci žen v souvislosti s poskytovanou péčí o děti i o blízké

 

Sólo rodiče: Narůstající feminizace chudoby, chudoba dětí

2

 

1 z 5 dětí vyrůstá v domácnosti sólo rodiče (v 90% žena). V ČR by musel sólo rodič se 2 dětmi a minimální mzdou pracovat 79 hodin týdně, aby příjem jeho domácnosti přesáhl hranici relativní chudoby.

Příčiny:

Osamělé matky (či rodiče) v současnosti nejsou v sociálním systému takřka nijak zvýhodněné. Většina výhod byla v nedávné době zrušena bez náhrady, stále je to ale jen jeden rodič, který živí celou rodinu. S tím souvisí i výživné – soudy jej vyměřují často velice netransparentně a nízké. Navíc až 140 tisíc lidí vyměřené výživné neplatí a asi třetina těch, kteří jej platí, platí nepravidelně) a oprávněný rodič má jen omezené možnosti jeho vymáhání.

 

Sólo matky jsou častěji zaměstnané, ale také častěji nezaměstnané než matky v rodinách se dvěma dospělými. Viditelně jsou velmi motivované pracovat, ale zároveň jsou více ohrožené na pracovním trhu (jsou méně disponibilní a flexibilní pro potenciálního zaměstnavatele z důvodu péče o děti; často mají nižší vzdělání a sociální kapitál).

Řešení:

  • Zpřehlednění řízení o přiznání výživného, sjednocení postupu soudů v určování výživného
  • Schválení zákona o zálohovém výživném
  • Přímá a nepřímá finanční podpora sólo rodičů – např. daně, flexibilita rodičovského příspěvku
  • Dostupnost kvalitních zařízení péče o děti

Pečující: Nedocenění poskytované péče – finanční i symbolické

 

Péče chápána jako projev lásky a jako „přirozená“ dovednost žen, nikoliv jako práce vyžadující specifickou kvalifikaci, která je časově, psychicky a fyzicky náročná a vyžaduje dovednosti, které nejsou přirozeně dané jednomu pohlaví.

3

Pečující osoby rozpoznává zákon jen omezeně – dokud péče trvá, je pečující osoba chráněna náhradní dobou důchodového pojištění a může být finančně podpořena příspěvkem na péči. Jakmile péče skončí, končí i tato ochrana. ČR je po Polsku zemí s nejvyšším podílem neformální péče v Evropě. 70 – 80 % rodinných poskytovatelů péče o seniory i osoby se zdravotním postižením v České republice tvoří ženy.  Negativní dopady (ekonomické, postavení na trhu práce) spojené s dlouhodobým poskytováním péče tak dopadají více na ženy, a to v celém životním cyklu. Problémem jsou i nízké důchodové příjmy osob, které se v produktivním věku věnovaly péči; ohrožení nároku na starobní důchod v případě dlouhodobé péče a nesplnění minimální doby pojištění

 

Řešení

  • Změna stereotypních představ o péči a podpora zaměstnávání mužů ve formální péči
  • Větší reálná vymahatelnost nároku na úpravu pracovní doby v případě péče o osobu závislou na péči
  • Ochrana pracovního místa v případě dlouhodobé péče (volno na péči)
  • Podpora formálních služeb péče a podpory pečujících – geograficky i finančně
  • Zachování příspěvku na péči při zavedení nové dávky finančně podporující přímo pečující osoby. Urychlení procesu posuzování na straně Úřadů práce a posudkových lékařů

 

Pokud byste rádi zjistili více k této tématice, přečtěte si naše publikace:

Mit ci nemit svoje doma titulkaPece anebo prace_final_eVerze_titulkaSólorodiče_titulka     Rodinys detmi do 3 let_titulkaAntidiskriminace_titulka

 

Konec skryté chudoby je kampaň Alternativy 50+, která vznikla v rámci projektu „Zlepšování antidiskriminační a sociální legislativy ve prospěch znevýhodněných žen“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.